2.dubna, na Velikonoční pondělí, jsme se sešli na autobusovém nádraží a společnými silami se vypravili směr Tauplitz. Cesta byla dlouhá, ale většina z nás se zabavila spánkem. Na místě na nás čekali majitelé chaty se sněžnými skútry a rolbou, aby nám všechna zavazadla dopravili až nahoru. Chata ležela ve třetině sjezdovky, která vedla přímo vedle ní. Po vybalení a uklízení svých věcí jsme se sešli dole, ve společné místnosti na večeři a později pro upřesnění pravidel chování na chatě i na sjezdovkách. Druhý den ráno jsme začali snídaní a následnými přípravami na lyže a snowboardy. Počasí nám přálo a sluníčko pálilo celý den. Po dopoledním lyžování byla drtivá většina z nás unavená, ale zároveň natěšená na poznání nových sjezdových tratí a míst v okolí. Každá třída byla rozdělena do dvou skupin a měla přiděleného svého vedoucího. Rozdělené skupiny zkoušely různé sjezdovky od modrých až po černé. Nikomu se nic nestalo a celý týden probíhal v poklidu. Počasí přalo i nadále, jediný čtvrtek se vymkl kontrole. Déšť se sněhem nebyl příjemný, ale i tak jsme si to užili. Každý večer jsme se sešli a dozvěděli se něco nového. Povídali jsme si o historii a zajímavostech Alp a střediska ve kterém jsme byli ubytování, Tauplitzu. Týdne utekl jako voda a my si pomalu zabalili a naposledy obuli přezkáče. Poslední den bylo krásně. Po vydatné polévce jsme zabalili posledních pár věcí a vydali se k autobusu, na nedaleké parkoviště. Po vytvoření lidského řetězu se nám povedlo naplnit autobusy našimi zavazadly a už nás čekala jen osmihodinová cesta domů. Tentokrát nebyla jen o spánku, ale také o zpěvu. Uteklo to velmi rychle a po zastávce v McDonaldu jsme stáli opět v Jičíně a hledali své tašky, lyže, snowboardy a rodiče. Rozloučili jsme se a rozjeli se domů. Zážitků máme spousty. Někteří z nás byli v Alpách lyžovat úplně poprvé a o to větší zážitek si z toho odvezli. Týden na horách byl zaslouženým odpočinkem a již teď někteří uvažují o dalším nádherném týdnu v Alpách pro příští rok.