Pár dní po úspěšném návratu druháků jsme se i my společně se třeťákem vydali na již dlouho očekávaný lyžařský kurz do rakouských Alp. Z našeho dvoupatrového autobusu jsme byli všichni nadšení a během cesty jsme skrytě obdivovali zručnost našeho řidiče. Největší podpory se mu dostávalo v minutách, kdy náš autobus uvízl uprostřed serpentin několik kilometrů od cíle. Bohužel se ho nepodařilo včas vyprostit, a tak náš kurz začal poněkud ojedinělým výšlapem k parkovišti a odtud až k chatě ve snaze stihnout večeři, se kterou na nás personál chaty nemohl dlouho čekat.
Naše lyžařské dny byly obdobné těm, které prožil i druhák. Avšak za zmínku určitě stojí, že v počasí jsme měli větší štěstí. Během našeho pobytu se na obloze neobjevil ani jeden mráček a díky tomu všechny ty skvostné pohledy na rakouské obry se nám ukládaly přímo do srdce a naplňovaly nás euforií, že po několika letech odkládání jsme se jich konečně dočkali. V odpoledních hodinách byla trochu výzva překonávat již pomalu tající sníh, ale ani to nás neodradilo od toho, abychom si Alpy užili plnými doušky. Teplému počasí jsme se jednoduše přizpůsobili a každý den si sundali další vrstvu. Stalo se tak už běžnou věcí chodit lyžovat pouze v mikině, ba dokonce jen v tričku (odvážlivcům postačilo pouze spodní prádlo). Každodenní tradiční soutěže v bobování byly poctivě sledovány z prosluněných balkónů celým osazenstvem naší chaty. Dalším nezapomenutelným zážitkem bylo sdílení sjezdovky s mnohonásobným mistrem České republiky v alpském lyžování Ondřejem Bankem. Tuto vzpomínku si naši kluci odnáší spolu s fotografií.
Celý kurz jsme si užili na maximum a ve čtvrtek v pozdních hodinách jsme se všichni vděčně unaveni rozprchli domů. Už se těšíme, co nás čeká v příštích měsících v podobě vodáckého kurzu a zájezdu do Itálie.
