V podvečer 7. června jsme se vydali na druhou expedici LG do rumunského Banátu. První, a naštěstí poslední opravdu kritická chvíle nastala hned při nakládání zavazadel v Jičíně. Každý na základě zkušeností loňských účastníků expedice se důkladně vybavil „nepostradatelnými“ věcmi a hrozilo, že polovina zavazadel musí zůstat na chodníku. Nakonec šikovný řidič jako zázrakem vše napěchoval do zavazadlového prostoru a my vyrazili vstříc dobrodružství.
Druhý den ráno jsme přijeli na planinu Padiš, kde jsme postavili stany a strávili zde tři dny. Odtud jsme absolvovali celodenní treky přes soutěsky, do jeskyně Rădeasa, k propasti a do jeskyně Cetatile Ponorului, přes planiny a na dechberoucí vyhlídky.
Po sbalení stanů nás čekal noční přesun autobusem. Za nepohodlnou cestu nás v 5 ráno čekala úžasná odměna v podobě koupačky v termálních pramenech Izvoare Herculane, pak projížďka motorovými čluny po Dunaji a nakonec jsme se konečně dostali do nejznámější vesnice Banátu, do Eibenthalu.
Ta se stala východiskem pro další treky, ale také se stala dějištěm našich výborných
sportovních výkonů, ať už vítězství nejen chlapců, ale i děvčat ve fotbale nad studenty
gymnázia Open Gate Babice u Prahy, tak závodů v běhu do příkrého vrchu k vlajkám nad vesnicí. Co se týče treků, zdolali jsme vrchol Traskavec tyčící se nad Dunajem, navštívili další krajanskou vesnici Bigar, která nám připravila nečekané drama v podobě silné bouřky s krupobitím a následný, pro někoho neméně dramatický, improvizovaný nocleh, a nakonec se přesunuli na vyhlídku Znamana, kde jsme měli táborák a poslední nocleh v Rumunsku.
A pak nás čekal jen návrat do Eibenthalu, balení a odjezd. Zpestřením zpáteční cesty byla zastávka v Temešváru. 16. června po osmé hodině ráno jsme už byli zase doma. Bylo to osm skvělých dnů, na které se nezapomíná!