Přestože by se mohlo zdát, že počasí už není nejpřívětivější cestování, vyrazila skupina němčinářů (+2 francouzštinářky) na čtyřdenní exkurzi do Berlína.
Zhruba po šesti hodinách jízdy autobusem jsme mohli spatřit první krásy hlavního města Německa. Po krátkém odpočinku jsme se vydali prozkoumat centrum Berlína, které se už začalo pomalu zahalovat do tmy, což nám dávalo možnost vidět Berlín také v jeho noční kráse. Tento příjezdový večer byla na programu prohlídka budovy Říšského sněmu a její skleněné kopule, odkud jsme měli okouzlující výhled na Berlín plný světel. Poté jsme se přemístili k Památníku Holocaustu, jenž je vystavěn z betonových kvádrů a může vyvolávat dojem mořských vln. Celý náš první den jsme zakončili fotkou u Braniborské brány.
Druhý, respektive první celý den, po probuzení do lehce chladnějšího rána, jsme směřovali na Alexanderplatz, kde jsme se na Weltzeituhr přesvědčili, jak brzo ráno vlastně je. Po obdivování vnějšku Fernsehturm, jsme prošli známou čtvrť Nikolaiviertel. Pak následoval přesun okolo Berliner Dom na Museumsinsel, na kterém byly pro zájemce v plánu prohlídky světově významných muzeí. Někteří například navštívili Neues Museum nebo Pergamon Museum, kde je k vidění kopie známé novobabylonské památky Ištařiny brány. Po této aktivitě se již schylovalo k večeru, tudíž bylo rozhodnuto zahájit finální část denního programu. Vydali jsme se zpět kolem Berlínské radnice Rotes Rathaus, před kterou za normálních okolností stojí majestátní Neptunova kašna, ta byla teď v předvánočním čase bohužel obklopena kluzištěm a vánočními trhy, jejichž návštěvu jsme samozřejmě vynechat nemohli. Následovala ještě procházka známou německou ulicí Unter den Linden a pro zájemce také krátká zastávka u Checkpoint Charlie, jednoho z bývalých hraničních přechodů mezi Západním a Východním Berlínem. Nakonec zbývalo, stejně jako první den, projít pod čtyřspřežím Braniborské brány.
Třetí den, který bývá nazýván kritickým, byl zahájen prohlídkou nejdelšího zbytku Berlínské zdi dnes zvaného East Side Gallery. Poté se celá skupina přesunula do známého muzea Topographie des Terrors, které připomíná události druhé světové války. Tu je stoprocentně nezbytné zmínit, jakým způsobem Němci vnímají a vlastně přijímají svoji minulost a odpovědnost za ni. Dovolím si trvdit, že Němci plně chápou účel studia historie. Po návštěvě muzea započala naše nejdelší pěší pouť Berlínem. Přes Siegessäule, který hodnotím jako jednu z nejlepších památek Berlína, jsme se dostali až do hlouby bývalého Západního Berlína k obchodnímu domu nesoucímu název Kaufhaus des Westens. Po chvíli volné zábavy jsme se autobusem přemístili k největšímu berlínskému paláci Charlottenburg, kde na nás opět čekala možnost účasti na dalších vánočních trzích.
Den čtvrtý. Trpělivost růže přináší – takto bych nazval návštevu Fernsehturm, již považuji za zážitek číslo jedna. I přes jemný oblačný opar byl výhled z 204 metrů vysoké televizní věže opravdu famózní. Bylo možné pozorovat téměř všechny námi navštívené památky, a tak si vytvořit reálnou představu o rozložení Berlína a o skutečné velikosti téměř čtyřmilionového města. Následným odjezdem z Berlína naše exkurze nekončila. V plánu byla ještě návštěva hlavního města Braniborska. Zde jsme navštívili zámek Cecilienhof, který hrál významnou roli v poválečném uspořádání Evropy. V Postupimi jsme udělali ještě krátkou zastávku u německého konkurenta Versailles, zámku Sanssouci.
Na závěr nelze nezmínit naše organizátory, náš pedagogický doprovod, který se zasloužil o naplněný program a o velice hladký průběh celé exkurze, jmenovitě paní RNDr. Urbancová, pan Mgr. Kouba a paní Mgr. Vejvodová.
Kdo se nezúčastnil, prohloupil.
Štěpán Krupka
