Dne 3. a 4. 9. se zájemci ze 2. a 3. ročníků zúčastnili již tradičního zájezdu Lepařova gymnázia do Polska. Bylo to skvělé. Všechna místa, která jsme na našem dvoudenním putováním Malopolským knížectvím navštívili, jsou totiž na seznamu UNESCO. Abych je tedy jmenoval: Auschwitz – Birkenau, solné doly Wieliczka a Krakov. Přesně v tomhle pořadí.
Ačkoliv jsem na začátku tohoto textu naznačil, že zájezd byl hezký, o koncentračním táboru v Osvětimi se to samozřejmě říci nedá. Utrpení lidí, kteří zemřeli na tomto děsivém místě, a připomínky lidské krutosti jsou i dnes stále stejně tíživé jako v letech minulých. Snad tedy toto místo bude i nadále připomínat budoucím generacím zla, která by se už nikdy neměla odehrát.
Po tomto pochmurném zážitku jsme odjeli do hotelu Galcija ve Wieliczce, kde jsme byli ubytováni.
Ani druhý den jsme nelenili a hned ráno vyrazili do solných dolů. V nich, tedy asi v hloubce osmi set schodů pod zemí, jsme uzřeli sůl. Byla všude! Na stropě, stěnách, na zemi, ve vodě (jak zjistili někteří gurmáni z našich řad) i sochy z ní byly vytesané. Zkrátka vyplňovala každý prostor. Prošli jsme tedy zlomek cest v dole, které jsou přístupné smrtelníkům, a z hloubky 135 metrů jsme „vyfárali“ opět na
povrch zemský. Nakoupili nějakou sůl a hned jeli do Krakova. Tam jsme počkali na plameny, jež slovutnému krakovskému draku vycházely ze chřtánu. Ale na to, jak je tento drak známý, zvládne chrlit jen pár sekund. Ale nevadí. I tak byl Krakov nádherný. Bohužel po rozchodu v historickém centru města, jsme museli odjet domů, kde můžeme na tyto chvíle v Polsku už jen vzpomínat.
Josef Doskočil, 4.C
Skip to content
