Píše se pátek 13. června, je šest hodin večer a studenti se třemi učiteli vyráží vstříc rumunským kopcům a krásám přírody jiného kraje.
V sobotu v dopoledních hodinách stavíme stany v národním parku Retezat. Hned po obědě vyrážíme na nedalekou horu Piatra Iorgovanului. Večer v kempu zpíváme až do noci u táboráku.
V neděli vycházíme v půl desáté ve stopách našeho průvodce Lojzy na horu Oslea. Stoupání zhruba 800 metrů nás zabavilo až do pozdního odpoledne. Dnešní večer probíhá velmi podobně jako ten předešlý.
Pondělí je dnem odpočinku. V půl desáté opouštíme národní park a naším cílem je první česká vesnice Eibenthal. Cestou máme několik zastávek. Nejprve si doplníme zásoby v Lidlu, poté se projedeme na lodi dunajskou soutěskou a navštívíme jeskyni Ponicova. Po příjezdu do Eibenthalu večeříme v místní restauraci.
V úterý po snídani absolvujeme prohlídku vesnického kostela a následně i celé vesnice. Po druhé hodině odpolední balíme „saky paky“ a pěšky se přesouváme na vyhlídku Znamana. K večeři si vychutnáváme grilované pochoutky od místních obyvatel. Noc zakončujeme opět táborákem.
Po středeční výborné snídani nás čekala šestnáctikilometrová trasa překrásnou přírodou. Sestoupili jsme zpět do Eibenthalu a pokračovali přes kopec Cucuiova a skalní vyhlídku Cioaca Borii. Dnešní noc někteří z nás přečkali pod širým nebem.
Čtvrtek začíná vajíčkovou snídaní. Sestoupili jsme zpět k Dunaji, aby nás autobus mohl převézt do rumunské vesnice Sichevita. Odtud se po krátké nákupní pauze přesouváme do zhruba šestnáct kilometrů vzdálené české vesnice Rovensko. Dnes nás paní domácí příjemně překvapila langoši k večeři. Po večeři se můžeme kochat západem Slunce na nedalekém kopci.
Dnešní ráno jsme si přivstali, abychom viděli východ slunce jako na dlani. Z Rovenska jsme odcházeli kolem desáté hodiny a cestou jsme se vykoupali u vodopádů. Bylo to doslova mrazivé koupání. Po šestnácti kilometrech jsme přišli do další české vesnice, která se jmenovala Gernik. Mohli jsme zde navštívit místní kavárnu a hospodu. Překvapilo nás, že se po vesnici zcela volně pohybovalo mnoho
zvířat.
V sobotu ráno naposledy balíme stany a opouštíme krásný Gernik. Již méně kopcovitá cesta nás zavede do, námi navštívené, poslední české vesnice, Svaté Heleny. Po pauze v místní hospůdce sedáme do autobusu. Cestou domů se ještě zastavujeme v údajně nejkrásnějším městě Rumunska, Temešváru. Na hodinu a půl jsme obklopeni opět civilizací a poté už opouštíme Rumunsko a jedeme
domů.
Do Jičína přijíždíme nečekaně brzy. Autobus zastavuje na autobusovém nádraží po páté hodině ranní.
Skip to content
